Lázně Luhačovice
V Luhačovicích se léčí:
- Onemocnění dýchacího ústrojí (astma, alergická onemocnění dýchacích cest, chronická bronichitida, poruchy hlasu a chraptivost, pooperační stavy dýchacích cest, průduškové astma, fibróza plic.)
- Nemoci trávicího ústrojí (poruchy trávení a nechutenství, klidové stádium vředové nemoci žaludku a dvanácterníku, stavy po operacích jícnu, žaludku a žlučníku.)
- Nemoci z poruch látkové výměny (cukrovka, otylost.)
- Poruchy pohybového aparátu (bolestivá onemocnění šlach, svalů, úponů, mimokloubní revmatismus, bolestivé syndromy páteře.)
- Nemoci oběhového ústrojí
- Onkologické nemoci (onkologické případy po ukončení léčby.)
LUHAČOVICKÉ PRAMENY
Luhačovice – pramen Sv. Josefa
Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitanochloridosodných kyselek a jeden sirný pramen. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 – 12 st. C. Přírodním vývěrem se v Luhačovicích dostávají na povrch čtyři prameny, a to Vincentka, Aloiska, Ottovka a Amandka. Ostatní se získávají z větších hloubek a musejí být na povrch čerpány. Luhačovské vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě pro vysoký obsah minerálních látek a pro vynikající proplynění volným oxidem uhličitým.
Jak dochází k formování luhačovických minerálních vod ?
Srážkové vody a tající sněhy prostupují drobnými puklinami do podzemí. V hloubkách přes 400 metrů dochází jejich mísení s pozůstatky vod třetihorního moře, obsahujícími minerální látky a s oxidem uhličitým sopečného původu. Voda stoupá pod tlakem oxidu uhličitého do vyšších vrstev, kde se dále mísí s dalšími minerálními látkami a s vodou tzv. mělkého oběhu.
VINCENTKA
Je nejznámějším luhačovickým pramenem. Díky tomu, že je plněna do lahví, je známa po celé republice. V roce 1947 byla postavena hala Vincentky, kam byl pramen sveden a která slouží zároveň jako výstavní a odpočinková místnost. Vincentka se používá k pitné léčbě a inhalacím.
ALOISKA
Patří k nejstarším luhačovickým pramenům. Vyvěrá o 30 metrů výše než ostatní prameny v lese nad Bílou čtvrtí. Kryje ji pavilon z počátku 20. století. Používá se k pitné léčbě při onemocnění zažívacích orgánů a k inhalacím.
OTTOVKA
Je třetím nejznámějším pramenem. Kruhový pavilon, který byl nedaleko vývěru pramene postaven v roce 1929, se stal základem pro grafické zpracování symbolu lázní. Od roku 1937 vytéká v malé výtokové kašně nad tenisovými kurty a je přístupná veřejnosti bez omezení. Ottovka se používá k pitné léčbě.
AMANDKA
Je podle písemných záznamů nejstarším luhačovickým pramenem. Pro jeho hlasité probublávání oxidu uhličitého se mu říkalo Pramen bublavý. V roce 1988 byl na Lázeňském náměstí proveden nový vrt Vincentky 2 a vývěrová hladina Amandky se snížila, takže nyní dočasně nad povrch nevyvěrá.
PRAMEN DR. ŠŤASTNÉHO
Byl objeven počátkem 20. století při kopání zkušebního vrtu studny Janovka. Hloubce 39 metrů došlo k silné erupci proplyněné vody, která stříkala do výše téměř 20 metrů. Pramen byl poté utlumen a teprve v roce 1967 znovu navrtán a nazván současným jménem. Slouží návštěvníkům lázní k ochutnání a osvěžení.
PRAMEN SV. JOSEFA
Vyvěrá poblíž Chrámu sv. Rodiny a patří spolu s pramenem Jaroslava k nejmladší generaci luhačovických pramenů. Využívají se k léčbě onemocnění pohybových orgánů a k pitné léčbě. Pramen sv. Josefa je také zpřístupněn veřejnosti.
